Obecní vesnice Węgierska Górka je umistěná v slezským vojvodství, v živeckým okrese , v obcí Węgierska Górka. Povrch je 725,19 ha, což je více než 9% z celého obce. V letech 1975-1998 vesnice administrativně patřila k bělskemu vojvodství.
Vesnice se náchazí na svázích Slezského Beskydu a Živeckého Beskydu, blízko města Živec a je sídlem obce Węgierska Górka.
Geograficky Węgierska Górka se náchazí v údolí řeky Sola na svázích Slezského Beskydu a Živeckého Beskydu. Od severnězápadní strány je obklopena rozvětvením Barania Hora- Glinne (1024 m n m.), od jižněvýchodní strány rameny Romanka (1366 m n.m.), Lipowska (1324 m n.m.) spolu s její rozvětvením, tzn. Magura Ciecinska (891 m n.m.), Abrahamów(857 m n. m.) a Prusów (1010 m n.m.).
Węgierska Górka slouží jako "hlavní město" obce.
První zmínka o této oblasti se datuje až 1477, v té době se jednalo o pohraniční srážky mezi polským králem Kazimierzem Jagiellończykem a agresivním krále Maďarská Matyášem Korvínem. Legenda hlasí , že Maďaři, kteří tvrdili, že živecký okres patří k nim, přísahali, že zem , na které klečeli, je jejich. Opravdu klečeli na maďarské zemí, dřív jí vložili do nohavic. Přitom lež vylezl najevo a z zemí nasypali „pahorek”- z toho vznikla názem Węgierska Górka (Maďarská Horka). Jiná verze hlasí, že terén Węgierské Górky je úzké území v údolí řeky Sola a proto vystaveno v tomto místě ochranné vály protí Maďarsku.
Teren, lokalita v blízkosti řeky Sola, výskyt železné rudy v živeckým okrese, velké lesní plochy- zajištujici výroby dřevěného uhlí jako nejdůležitějšího paliva pro licí pecí- rozhodly , že tehdejší majitel živeckého majetku, hr A. Wielopolskí, vystavěl železárnu v městečku Węgierska Górka. 15. května 1838r. byl položen základní kámen. Železárna byla otevřena 1840 r. knížetem Karelem Ludvíkem Rakouským. Pouze v 1905 r. železárna byla zavřena z důvodu ztrátovostí , pak po přestavbě- otevřeno železnou slévárnu, která dodnes funguje omezeně.
Situace se opakovala téměř 500 let později. W 1939 r. vystaveno tady obranné pevnosti protí nacisty. Vznikl defenzivní šroub „Węgierska Górka”, který během 3 v září hrdinně bojoval proti útoky 7 Bavorské pěší divie. Díky tomu bylo odloženo pokles Armády Krakov. Węgierska Górka byla oceněna křížem Grunwald III třídy a získala jméno „Westerplatte jihu”.
Největší výhodou pro rozvoj cestovního ruchu v obci Węgierska Górka jsou přírodní zdroje. Čisté potoky, klimatické podmínky, čisté půdy, dobře udržované lesy, péče o flóru a faunu zve turisty k trávení volného času v těchto místech. V blízkosti Węgierské Górky nejdůležitější jsou lesy. Nadlesnictví Węgierská Górka má ve svém držení území 9 372 ha, lesy pokrývají asi 40% z celé obce. Výrazný nárůst znečištění živecké kotliny a příchozící znečištění z horního Slezska davá pozor, že je nezbytné podniknout kroky ke zlepšení stavu přírodních zdrojů. Krokem směrem k účinné ochraně přirody bylo jmenování generálním ředitelem Státních lesů v 1994r. Lesního propagando komplexu. Vzal na jeho rozsah lesy Slezského a Živeckého Beskydu a díky tomu taky Nadlesnictví Węgierská Górka. 55% oblastí obce , spolu se zbytkem 92%, je částí Živecké Chráněné krajinné oblastí, který byl utvořen v 1986r.
V obci se nachází v blízkosti 140 přírodních památek. Nejcennější jsou: 200 – letní lípy v centru Węgierské Górky, 250- letní javor a 350- letní horský jilm. V městečku Cisiec se nachazí lichoběžníkový kámen nad potokem Glinne šířky 227 cm a výšky 195 cm a alej 27 borovic vejmutovek o výšce kolem 25m vedle traktu císařského.
Jako cenné přírodní oblasti můžeme mluvit mezi jinymi o pramenitým potoku a povodí potoku Żabniczanka. Je to oblast, kde najdeme přírodní ekosystémy tzn. vysoké rašeliniště a byliny. Existují tady také druhy chráněných zvířat. Na potoku jsou prahy vodopádů o výšce 2-7 metrů, prameny a povodí potoku Cięcinka jsou retenční vodní plochou.
Komunikace na území obce je velmi rozvinutá. Obec Węgierska Górka má přímé železniční a silniční spojení s hlavními městy Bielsko-Biała a Katowice, což jistě zvýší jeho turistickou atraktivitu , pokud jde o dostupnost. Obec se nachází na hlavních mezinárodních dopravních cestach na Slovensko a do České republiky, i dále do jižní Europy. Od Węgierské Górky vedou cesty k hraničním přechodům v jiných městečkach Korbielow, Zwardon, Glinka a Istebna. Provozuje tady taky nejkratší železniční spojení z centrálního Polska do Vídně, Bratislavy a Budapešti. Základní komunikace jsou také 4 železniční zastávky : Cięcina Dolna, Cięcina, Węgierska Górka a Cisiec a 19 autobusových zastávek. Autobusové a vlakové spoje jsou dobré.
V obci Węgierská Górka se nachází přibližně 60 ubytování v soukromí, agroturistiky a rekreační domů. Celkově nabízejí téměř 2000 míst celoročního ubytování s různými standardy. V nabídce najdeme organizace hromadního odpočinku, mezi jinymi: letní a zimní tábory, „zelené školy”-společný tábor ze školy, letní středisko pro děti a mládež. Co více najdeme organizace individuálního - dovolenu, výlety. Pokud vezmeme v úvahu úroveň nabízených služeb, vidíme že je diferenciální. Většina středisek nabízí ubytování po celý rok. Největší objem turistického ruchu se koná v létě, zimě a kolem prázdnin.
Na uzemí obce je dostupných několik restaurací: Nejdůležitější:
- Restaurace „Melaxa”,
- Restaurace „Casablanka”,
- „Szałas pod Baranią”,
- pizzérie „Przystanek”,
- Restaurace „Harnaś”,
- hostinec „Halina”,
- kavárna „Agawa”,
- Cafe „Kwadrat”,
- kavárna „Modrzew”,
- kavárna „Indianka”,
- kavárna „Beata”,
- kavárna „Kaskada”,
- Drink Bar „Mini Max”,
- „Alaska”.
Na uzemí obce je taky několik turistických stezek:
- červený z Węgierské Górky přes Abrahamů a horské sedlo Pawlusie na Hole Rysianka
- červený z Węgierské Górky přes Glinne na vrch Barania Hora
Teto stezky jsou částí Hlavní Beskydské Stezky jmeném Kazimierza Sosnowského, který vede od městečka Ustron v Slezských Beskydě k Wołosatowo v Bukovských vrchech
- černý z vesnice Żabnica- Skałka na Hole Boracza
- černý z vesnice Żabnica- Skałka na vrch Słowianka
-zelený z vesnice Żabnica- Skałka na vrch Rysianka a Hole Lipowská
-zelený z Węgierské Górky přes Czerwinskou Grapu na vrch Barania Hora (Fajkówky černý),
- modrý z vesnice Żabnica dolní (Myce) přes Prusů na Hole Boracza
-modrý z Bystré přes vrch Słowianka na vrch Romanka