V centru Cięciny je kamenný pomník připomínající obyvatelů, kteří zemřeli ve druhé světové válce. Vesnice byla na ose očekávaneho útoku a proto byla vzata v úvahu v předválečných plánech opevnění karpatské části , probíhající podél hranice se Slovenskem, skládající se z obranných pozice Węgierska Górka-Korbielów Krzyżowa. Místo bylo považováno za nejvhodnější aby odrazit jakýkoliv útok agresora. Přes velké úsilí obyvatelů v přípravných pracích na obranným opevnění na vrcholu Brańków vzhledem k nedostatku zdrojů a nedostatek vhodných materiálů a vybavení opustili jejich stavbu. Rozhodující roli hral nedostatek času k provedení tohoto rozsáhlého úkolu. Linie obrany měla jen 5 obranných krytů vzniklých v okolností Węgierské Górki. Místa byly pro 2 horské pěchoty batalionu z Vilna. Území Cięciny by měla bránit 151 Baterie Horské Artylerie. Konečné se ukázalo, že síla VII Bavarské Divize Pěchoty daleko překročila skromné polské obranné schopností, které 3 září 1939r. se zdali. Po bitvách u hřbitova ve vesnici Cisiec pohřbeno 9 Poláků, kteří byli prvními oběťmi druhé světové války.
Od počátku své vlády, okupant zavedl omezení , uložil vlastní podmínky a eliminoval všechny známky polské kultury. Zrušeno školu, polské noviny, polské titulky a zavedeno polecejní hodinu. Největším problémem bylo omezení potravinových přídělů, obyvetelé byli nuceni vést kontrabandu a pašování. Co více, byla vysoká kontraktace zemědělské produkce z vlastních farem. Obyvatelé byli částo trestaní smrti z důvodu odporu. Lidé z okolností se zabývali partyzánský činnostmi a sloužili v vytvořené během okupace podzemní síťě komunikace a kurýrů, kteři pomáhali uprchlíkům utéci přes hranice a předavali špionážní materiály.
Příjmení z Cięciny jako Biegun Franciszek, Piela, nebo harcerský aktivista Jan Wojciuch díky svým odvážným akcií zachránili mnoho partyzánů a vojáků, kteři patřili k polským armádam na Západě. Bohužel, jen velmi málo z nich přežilo, protože okupant krvavo končil vše formy odporu a neposlušnosti. V průběhu tohoto období, administrativá nacistická, stejně jako na jinéch oblastech, vedla vyhlazovací akce zaměřené na vyhlazení Poláků.
Mistní inteligence byla zatýkána, vývožena na práci do Říše , do koncentračních táborů. Začaly být taky exekuce. Převzano iniciativu k uctění památky obětí druhé světové války, zpočátku přivedla k vytvoření "seznamu" obětí druhé světové války. V důsledku toho, jako hold hrdinům byl postaven symbolický památník v podobě žulového kamena, na kterém je umístěna pamětní deska se jmény. Dodnes, to bylo 27 lidí, kteří položili své životy za svobodu země. Charakteristickým rysem památníku je skutečnost uznaní, že paměť je vždy živá, proto nemůžeme zavřít seznam obětí fašistického teroru v Cięcině, nejsou znamý všechny místní historii hrdinství.
